Statek č.p. 1 z Týřovic je dalším velmi starým objektem kouřimského skanzenu. První písemná zpráva o tomto stavení pochází již ze 16. století, kdy byl součástí gruntu, zvaného "Jiříkovský dvorec," jehož majitelem byl Jaroslav Vřesovec z Vřesova. Dnešní podoba statku se utvářela patrně na přelomu 18. a 19. století a pravděpodobně zůstala nezměněna od r. 1807, jak dokládá letopočet nad hlavním vchodem. K vlastnímu objektu statku náležela ještě stodola, která se však nedochovala ve své původní podobě a nebyla proto do skanzenu přenesena. Ze stavebně historického hlediska je týřovický statek domem tzv. komorového typu. Název je odvozen od komory, která přiléhala k obytné části domu a oddělovala ji od části hospodářské.

Rozlehlé dlouhé stavení, kryté šindelovou střechou, je zajímavé množstvím samostatných vchodů, vedoucích do jednotlivých vnitřních prostor domu.
Do statku se vchází z kamenného zápraží, táhnoucího se po celé délce stavení. Před sdruženými okny průčelní velké světnice je zápraží zastřešeno do tzv. besídky, sloužící jako místo pro odpočinek. odtud je rovněž přístupný sklep statku. Průčelí stavení má výraznou střechovitě skládanou lomenici.

Hlavním vnitřním prostorem statku je již uvedená průčelní velká světnice, která v 19. století sloužila dokonce po jistý čas jako škola. Světnice je situována na levé straně vstupní síně s černou kuchyní. Černé kuchyně byly malé vyčleněné prostory s topeništěm a bez oken, určené k přípravě pokrmů - odtud jejich název. Vpravo se ze síně vstupovalo do další světnice, za níž následovala komora a hospodářská část stavení s chlévem, maštalí a ovčínem.
V menší části týřovického statku je dnes umístěno administrativní zázemí skanzenu. Převážná část objektu slouží jako příležitostná stylová hospoda, která je však provozována pouze během folklórních akcí. Dosud se bohužel nepodařilo nalézt kompromis mezi pojetím statku jakožto památkového objektu a jeho praktickým využitím. Scházející možnost jakéhokoli občerstvení je tak nemilým překvapením pro návštěvníky skanzenu.