Polygonální devítiboká stodola, původně součást usedlosti rodiny Kramperových č.p. 7 v Durdicích, je unikátní stavbou lidové architektury, jedinečnou svého druhu v celé ČR. Dle datování na jednom z vazebních trámů pochází z roku 1648, což ji řadí mezi nejstarší dochované roubené stavby na území našeho státu.

Stodole dominuje vysoká, šindelem krytá střecha, nesená archaickým středověkým krovem, usazeným na nízkých, podsaditých obvodových stěnách. Spáry v trámovém ostění jsou otevřené, bez vymazávek. Vnitřek je zpřístupněn dvěma dvoukřídlovými vraty a je přímo průjezdný. Vnitřní dispozice stavby zachovává klasické schéma průjezdných stodol s centrálním mlatem a dvěma postranními přístodůlky. Pozoruhodností stavby je původní provedení její konstrukce bez použití jediné kovové součásti.

Stodola měla na svou dobu neobvykle vysokou skladovací kapacitu. Udává se, že pojala 55 vrchovatě naložených žebřinových vozů obilí. Objekt byl veřejnosti zpřístupněn r. 2000; do té doby sloužil jako depozitář skanzenu.