Toto poloroubené stavení, původně č.p. 8 v obci Budeč, je typickou ukázkou obydlí drobného chalupníka z 19. století. Historicky nedoloženým, avšak vysoce pravděpodobným datem jeho vzniku je rok 1776. V pozemkových knihách je poprvé zmiňováno roku 1850.
Samotný dům doplňuje zajímavě představený roubený patrový špýchar s pavlačí, těsně navazující na levý průčelní roh obytného stavení. Malá čtyřúhelníkovitá předzahrádka, skrytá čelnímu pohledu, je ze dvou stran ohraničena štítovými stěnami chalupy a špýcharu.

Levá část stavení je roubená a tvoří vlastní obytný prostor, který je vstupní síňkou vyzděnou z lomového kamene oddělen od zděné hospodářské části chalupy, sestávající z chléva a přístodůlku.
Takováto stavební dispozice je typická pro domy tzv. chlévního typu, obvyklé hlavně v podhorských a horských oblastech. Společné soužití lidí a hospodářských zvířat pod jednou střechou usnadňovalo hospodáři práci a chlév, těsně navazující na obytnou část, navíc poněkud zateploval stavení.

Obytnou část tvoří jediná světnice, v níž žila celá rodina majitele. Místnost je zařízena převážně dobovým nábytkem a předměty denní potřeby, dokumentujícími životní podmínky malozemědělce 19. věku. Ve vstupní síňce se nachází typická stavebně vydělená černá kuchyně.

Chlév, bezprostředně sousedící se síňkou, sloužil pro všechna hospodářská zvířata, držená chalupníkem. Z přístodůlku je přímo přístupná půda stavení, takže svezená úroda mohla být uskladňována rovnou z vozu.
Obytná i hospodářská část stavení jsou kryty souvislou sedlovou šindelovou střechou.
V patře špýcharu je zřízena expozice truhlářské dílny konce 19. a začátku 20. st., která tvoří protějšek kovárny.