Poslední stavbou, realizovanou dosud na kouřimském skanzenu, je polohrázděný dům č.p. 50 z městečka Jílové na Děčínsku. Tato stavba drží v rámci Muzea lidových staveb několik primátů: "Jílovský dům" tvoří nejrozsáhlejší rekonstruovaný obytný objekt skanzenu, je zde jediným patrovým stavením a konečně se jedná o první přenesenou a znovu postavenou hrázděnou obytnou stavbu v českých skanzenech vůbec.

Ze stavebně historického hlediska patří dům k chlévnímu typu stavení. Stavba kombinuje tři stavební techniky: roubení v přízemní obytné části, zdění v části hospodářské a hrázdění v patře. Hrázdění se nikdy nedostávalo do přízemí těchto staveb: tvořilo pouze nosnou kostru patra a to jako výhradně statický konstrukční prvek bez dekorativních ambicí. Spočívalo na tzv. podstávce, vestavěné v přízemní roubené části. Podstávka byla opět obvodová nosná konstrukce, jejíž hlavní část tvořily svislé nosné trámy nesoucí patro a staticky zpevňující přízemní roubení. Dům je situován na mírném svahu, takže přízemí obytné části je dosti zvýšeno; pod ním je vestavěn klenutý sklípek, dnes využívaný během folklórních akcí pro prodej občerstvení.

Do domu se vstupuje průchozí chodbou, po jejíž levé straně se nachází velká přízemní místnost s přilehlou světničkou. Vpravo, před úzkým strmým schodištěm do patra, je vchod do chléva. Patro je z větší části zabíráno nejvýstavnější světnicí domu. Dále je zde veřejnosti nepřístupná komora a další schodiště, vedoucí na rozlehlou půdu, využívanou dnes jako příležitostná galerie pro výstavy s národopisnou tématikou.

Interiér podává obraz života zámožnější venkovské domácnosti od přelomu 19. a 20. st. do počátku 20. let. V přízemní chodbě je mimoto malá expozice historických nástrojů a strojů používaných kdysi při praní prádla.
Zděnou hospodářskou část stavení tvoří chlév se dvěma stáními, propojený zvláštním vchodem s nevelkou průjezdní stodolou.