Tehdy kněz Děpolt zlicovský,
jenž by nynie slul kúřimský,
nechtě knězi Přěmyslu slúžiti.
Kněz Přěmysl musí naň jíti.
Kněz Děpolt proti němu vynide
a v tom boji snide.
Zlicov město dobré bieše
a nad ním tvrdý hrad stojieše.
Čechy přěd Zlicov přijidechu
a valem u přiekop vnidechu.
Všichni "Vzkúřimy!" řečechu,
proto tomu městu Kúřim vzděchu…

Těmito verši popisuje roku 1314 Dalimilova kronika potlačení vzpoury kouřimského knížete Děpolta III. proti králi Přemyslu Otakaru I., o níž již bylo hovořeno v úvodu a zároveň podává druhý výklad původu jména Kouřimi.
Dnes by v souvislém pásu luk, pokrývajících svatojiřskou ostrožnu, dokázal nalézt nepatrné stopy dřívějšího Děpoltova hradiště pouze informovaný archeolog. Poslední stavba, kostelík sv. Jiří, který přežil i josefínské reformy 18. století, zmizel, rozebrán chtivýma rukama kouřimských měšťanů na stavební materiál, v roce 1830. A tak jediným významným artefaktem z éry Děpoltické Kouřimi zůstává nejstarší volná plastika z území Čech, takzvaní Kouřimští lvi. Tato cenná památka, pocházející z uvedeného kostela sv. Jiří, která je dnes součástí sbírek Národního muzea a jejíž repliku lze spatřit v Muzeu Kouřimska, snad sloužila v dávnověku jako podstavec křtitelnice či kazatelny. -
Ostrožna sv. Jiří, vypínající se nad romantickým údolím říčky Kouřimky, skýtá návštěvníkovi krásný pohled na kouřimské věže.

---

Bod ve středu žlutého kroužku na fotografii označuje místo, kde se přibližně 1,5 km za Kouřimí ve směru výjezdu na Svojšice a Kolín napravo, asi 100 m od silnice, nachází astronomický střed Evropy - průsečík 50. rovnoběžky a 15. poledníku.
Význam tohoto bodu se souřadnicemi 50 stupňů severní šířky a 15 stupňů východní délky spočívá v tom, že je k němu vztažen tzv. pravý sluneční čas, sloužící dále k provádění astronomických výpočtů. Z praktického hlediska se jedná zejména o výpočty času východu a západu Slunce, Měsíce, a dalších nebeských těles, o přesné určení tzv. astronomického poledne atd. Tyto časy, které si můžete přečíst v předpovědi počasí v tisku, či které slyšíte v televizi, platí tedy pouze a jedině v uvedeném bodě; v ostatních částech republiky se liší (podle vzdálenosti toho kterého místa) o desetiny vteřin až jednotky minut.
Průsečík byl poprvé fyzicky vytyčen r. 1995 z iniciativy České astronomické společnosti pracovníky Výzkumného ústavu geodetického a kartografického pomocí soustavy satelitů GPS (Global Position System). Prvním základním měřením byla s pomocí 7 družic GPS poloha místa určena s přesností 30 metrů. Po korekci údajů polní měřicí aparatury stacionární měřicí stanicí byla poloha bodu trigonometrickou metodou stanovena s přesností 1 cm.
Protože tehdejší zástupci města přes oficiální pozvání Čs. astronomickou společností neprojevili o tuto akci sebemenší zájem, došlo pouze k provizornímu označení zaměřeného bodu, které však bylo během krátké doby zničeno při polních pracích, čímž přišla veškerá snaha astronomů vniveč.
Druhé zaměření bylo - již na objednávku města - provedeno v roce 2000. Nyní je zaměřený průsečík opět provizorně (i když tentokrát mnohem důkladněji) označen žlutou, ze silnice relativně dobře viditelnou tyčí .

Rybník Strašík je posledním z rozsáhlé rybniční soustavy, která se od středověku rozkládala v okolí Kouřimi a ještě v 18. století čítala 16 rybníků. K jejich rušení docházelo od poloviny 19. století v důsledku velkého rozmachu pěstování cukrovky spojeného s potřebou získávání další zemědělské půdy. Neobvyklé jméno Strašík rybník dostal patrně v souvislosti se svou polohou poblíž středověkého kouřimského popraviště.
Rybník byl kompletně obnoven roku 1941.

Lipanská mohyla zbudovaná z hrubě opracovaných žulových kvádrů roku 1811 je připomínkou posledního boje radikálních husitů vedených Prokopem Holým.
Bitva, v níž se husitští "sirotci" střetli s vojskem panské jednoty v čele s Mikulášem Krchlebcem, započala v polích mezi vesnicemi Lipany a Hřiby v neděli 30. května 1434 mezi třetí až čtvrtou hodinou odpolední a po jejím skončení zůstalo na bojišti na dva tisíce pobitých husitů. Vítězná panská vojska nešetřila ani zajatce, kteří byli po stovkách upalováni v okolních stodolách. Tento osudový střet znamenal definitivní konec radikálních husitských idejí a zároveň první krok k náboženskému smíru, stvrzenému o dva roky později tzv. basilejskými kompaktáty.
Lipanská bitva začala být v 19. století během zápasu o národní sebeuvědomění symbolizována jako memento důsledků české nesvornosti a Lipany se proto staly místem některých manifestačních aktů našich novodobých dějin. Nejvýznamnějšími z nich byly velkolepá vzpomínka 500. výročí bitvy v roce 1934 a přísaha věrnosti československých generálů roku 1939.

Lipany jsou od Kouřimi vzdáleny asi 5 km.