Městský park "Na hradbách", založený ve své dnešní podobě péčí Občanské záložny v rámci oslav jejího padesátiletého výročí roku 1914, se nachází na místě parkánu a příkopu někdejšího městského opevnění. Jeho umístění zachovává ve městě od poloviny 16. století doloženou tradici pronajímání volných prostor mezi vnitřním a vnějším pásmem opevnění ke zřizování soukromých zahrad.
Park poskytuje kromě klidného posezení v romantickém prostředí zeleně a prastarých hradebních zdí rovněž možnost seznámit se s některými druhy dendrologicky vysoce hodnotných dřevin, které jsou tu hojně zastoupeny.
Nejpozoruhodnější stavbou je zde mohutná půlválcová hradební bašta z přelomu 15. a 16. století, nacházející se na konci dolní části parku, která od 17. století sloužila jako mučírna.
Bašta byla do roku 1992 využívána jako příležitostné lapidárium místním muzeem a byla nepřístupná veřejnosti. Odtud se zrodila idea přeměnit tuto doslova perlu městského opevnění v reprezentační prostory města s možností pořádání koncertů a výstav. K uskutečnění tohoto záměru však nikdy nedošlo.
Atraktivní a jedinečně zachovaný objekt se záhy po svém uvolnění muzeem stal předmětem spekulativních zájmů několika vlivných a bezskrupulózních zastupitelů, kteří zakrátko cynicky a bezohledně prosadili jeho prodej do soukromého vlastnictví. Tak se v Kouřimi po 116 letech takřka neuvěřitelně věrně zopakovala smutná historie Malotické brány.
Obavy odpůrců prodeje z následků tohoto kulturního barbarství se bohužel v plné míře naplnily. Nový majitel zanedlouho po uzavření kupní smlouvy zmizel z Kouřimi a opuštěná, nevyužívaná a chátrající bašta tak zůstává dodnes, již 16 let od ostudného rozhodnutí tehdejších radních, mrtvým uzavřeným objektem...
Bašta byla do roku 1992 využívána jako příležitostné lapidárium místním muzeem a byla nepřístupná veřejnosti. Odtud se zrodila idea přeměnit tuto doslova perlu městského opevnění v reprezentační prostory města s možností pořádání koncertů a výstav. K uskutečnění tohoto záměru však nikdy nedošlo.
Atraktivní a jedinečně zachovaný objekt se záhy po svém uvolnění muzeem stal předmětem spekulativních zájmů několika vlivných a bezskrupulózních zastupitelů, kteří zakrátko cynicky a bezohledně prosadili jeho prodej do soukromého vlastnictví. Tak se v Kouřimi po 116 letech takřka neuvěřitelně věrně zopakovala smutná historie Malotické brány.
Obavy odpůrců prodeje z následků tohoto kulturního barbarství se bohužel v plné míře naplnily. Nový majitel zanedlouho po uzavření kupní smlouvy zmizel z Kouřimi a opuštěná, nevyužívaná a chátrající bašta tak zůstává dodnes, již 16 let od ostudného rozhodnutí tehdejších radních, mrtvým uzavřeným objektem...
