Po návštěvě muzea vyjdeme průchodem mezi muzejní budovou a malebným blokem starobylých obytných domů, zvaným "Špalíček," na druhou, menší část Mírového náměstí. Ta se kdysi nazývala Svatojánský rynk podle sochy sv. Jana Nepomuckého, stojící dodnes uprostřed prastarého náměstíčka. Exaltovaná barokní plastika je dílem neznámého autora z roku 1715.
Dříve než se vydáte na prohlídku zvonice, trochu se ještě po bývalém Svatojánském rynku porozhlédněte... Kromě již zmiňovaného Špalíčku je zde cenný renesanční dům č.p. 144 (prodejna Lahůdky - Cukrárna), který byl v 16. století příbytkem primase města a konečně si povšimněte pseudobarokně upravené budovy bývalého arciděkanství.

Vlastní 34 m vysoká goticko-renesanční zvonice, nacházející se v těsném sousedství chrámu sv. Štěpána, tvoří společně s ním hlavní dominantu města. Tato hranolová věž, dílo italského mistra Filippa z roku 1525, představuje nejvýznamnější dochovanou renesanční stavbu v Kouřimi. Zvonice byla v době svého vzniku nižší než dnes a její původní dřevěné zvonové patro bylo zastřešeno renesanční helmicí s ochozem. Obě tyto části shořely roku 1670 za jednoho z četných požárů města.
Dnešní podoby zvonice nabyla až pseudogotickou přestavbou provedenou roku 1890 architektem Josefem Mockerem, během níž byla zvýšena o další patro se sdruženými okny a hodinami a zastřešena vysokou jehlancovitou střechou, opatřenou čtyřmi vikýři.

Zvonice je známa především zavěšením svých zvonů, které je realizováno takzvaně "na vysoké točení," to je srdcem vzhůru. Toto zavěšení lze dnes v ČR nalézt kromě Kouřimi pouze v Rovensku pod Troskami. Zvonice je osazena dvěma zvony, pojmenovanými Štěpán a Marie o váze 1250 a 700 kg. Oba pocházejí z roku 1671 a rozeznívají se šlapáním.
Původní osazení bylo tvořeno čtveřicí zvonů, jejíž souzvuk prý byl dle dobových pramenů tak lahodný, že vháněl poutníkům v okolí Kouřimi slzy do očí. Zvon Václav byl zničen roku 1808 a nejmenší z původního kvarteta, Apolena, padl za oběť rekvizicím první světové války. Poslední fotografii nešťastného zvonu těsně před jeho odvozem z Kouřimi najdete v sekci "Ze starého fotoalba."

V roce 1992 prodělala zvonice generální opravu, při níž byla historicky věrně obnovena renesanční fasáda s psaníčkovými sgrafity, rekonstruováno zchátralé vnitřní schodiště a elektrické rozvody, nahrazeny zničené vnější pískovcové prvky a provedeny některé další nezbytné zásahy. Teprve tato oprava, provedená z iniciativy již zemřelého místního občana pana Karla Burdy a tehdejší kouřimské radnice a financovaná LIONS Clubem v německém Bambergu, zpřístupnila po dlouhých desetiletích interiér stavby veřejnosti.
Dnes se zvonice během významných místních akcí stává místem neformálních srazů zvoníků ze širokého okolí, kteří využívají těchto příležitostí, aby sami rozezněli slavné kouřimské zvony…