Klepnutím uzavřete obrázek
Klepnutím uzavřete obrázek
Klepnutím uzavřete obrázek
Klepnutím uzavřete obrázek
Klepnutím uzavřete obrázek

  PhDr. Miloš Šolle, CSc. (11.12.1916 - 14.11.2004)
   
Requiestat in pace et lux aeterna luceat tibi...

15. listopadu 2004 bolestně zasáhla zdejší kulturní veřejnost zpráva o úmrtí Miloše Šolleho, předního českého archeologa a historika, pro nás kouřimské občany však hlavně člověka, který spojil podstatnou část svého profesního života s naším městečkem. M. Šolle působil v Kouřimi 24 let a během této doby vynesl z hlubin věků jasný a živý obraz pozoruhodného historického vývoje místa, v němž žijeme.
Od vzestupu a pádu pyšné a mocné slovanské Kouřimi 8. - 10. století, ve své době rovnocenného soupeře přemyslovské Prahy, přes epochu Kouřimi Děpoltické až k založení dnešního města sahá tato monumentální freska, která společně s dalšími pracemi, zejména v oblasti slovanské archeologie, zajistila svému autorovi pevné místo v dějinách poznání svého oboru. A je-li dnes Kouřim každoročně cílem stovek a stovek turistů a zájemců o historii, je to z velké části také zásluhou M. Šolleho.
Klepnutím otevřete obrázek

PhDr. Miloš Šolle
na fotografii
z roku 2002
 
Samotná Kouřim, kterou si M. Šolle v padesátých letech v počátcích svého výzkumu zamiloval a kam se až do konce svého života každoročně vracel, ocenila v r. 2002 jeho zásluhy o město udělením čestného občanství.
V roce 2007 byla následně po souhlasu rodiny po PhDr. Šollem pojmenována místní základní škola.
Jako výraz úcty památce významného vědce a moudrého člověka, s nímž jsme se rok co rok tak rádi setkávali, mu věnujeme alespoň tuto vzpomínkovou stránku.
Děkujeme paní Michale Markvartové z Archeologického ústavu ČAV za biografický materiál, který laskavě a ochotně poskytla autorovi těchto stránek, a který v mírně zkrácené a upravené podobě uvádíme níže. Autory původního textu jsou J. Princová - Justová a B. Nechvátal.
   

Klepnutím otevřete obrázek

V době působení
na Staré Kouřimi

 

Klepnutím otevřete obrázek  
Z dobové pohlednice si lze učinit alespoň
částečnou představu
o rozsahu
vykopávek na Staré Kouřimi

 

Klepnutím otevřete obrázek

Kresebná rekonstrukce hradiště
Stará Kouřim - pohled od severu
(od hlavní brány)

 

Klepnutím otevřete obrázek  
Šperky z knížecího pohřebiště hradiště
Stará Kouřim

 
Láska pražského rodáka M. Šolleho ke kulturním dějinám počíná již v době gymnaziálních let, kdy si pod vlivem svého profesora řečtiny Jaroslava Ovečky oblíbil nejen řeckou kulturu, ale také řeckou filosofii a umění. Po absolvování klasického Arcibiskupského gymnazia v Praze přichází r. 1936 na Filosofickou fakultu University Karlovy. Zde se stává žákem profesorů J. Čadíka a R. Vackové v oboru klasické archeologie a prof. J. Cibulky v oboru archeologie křesťanské. Vedle toho studuje rovněž prehistorickou archeologii; zde jsou jeho učiteli profesoři J. Schránil, J. Eisner a J. Filip. Po uzavření vysokých škol v r. 1939 nastupuje M. Šolle do Státního archeologického ústavu, kde získává pod vedením tehdejšího ředitele J. Böhma první terénní zkušenosti, zejména na archeologickém výzkumu Budče (1941). V letech 1944 - 1945 je totálně nasazen u Deutsche Lufthansa a po osvobození se vrací ke své původní práci a nedobrovolně přerušenému universitnímu studiu.
To dokončuje v r. 1945 disertační prací "Geometrický styl v Řecku" a jako vůbec první archeolog po válce získává titul PhDr. V roce 1947 je ustanoven vrchním komisařem Správní osvětové služby a aspiruje na funkci vedoucího vědeckého pracovníka. Záhy se skutečně stává vedoucím vědeckého oddělení ústavu, členem vědecké rady, členem redakční rady Archeologických rozhledů a je rovněž pověřen přednáškami na FF UK.
Původní disertační práce M. Šolleho byla - po doplnění o výsledky jeho studijní cesty po italských muzeích, kterou podnikl v r. 1947 - knižně publikována v edici FF UK pod názvem "Počátky helénské civilizace" (1949). Již následujícího roku je však kniha stažena z veřejného prodeje pro své "nemarxistické pojetí" a nadále smí být využívána pouze v rámci vědeckých institucí.
K rozhodující změně v odborném zaměření M. Šolleho došlo v padesátých letech, kdy jej akademik J. Böhm v rámci velkorysého projektu výzkumu slovanských hradišť pověřil vedením velkého terénního výzkumu na hradišti Stará Kouřim, kde posléze M. Šolle strávil 10 let (1948 - 1958). Zásadní a unikátní objevy na této lokalitě, především opevnění hradiště, objev monumentální dřevěné halové stavby a knížecího pohřebiště z 8. - 10. století přivedly M. Šolleho k raně středověké problematice a trvale určily jeho další odbornou dráhu. Precizní zpracování knížecího pohřebiště (1959) bylo hlavním podkladem pro získání titulu CSc., který mu byl udělen o rok později. Souborné zpracování výzkumu Staré Kouřimi přinesla kniha "Stará Kouřim - ohnisko velkomoravské kultury v Čechách," jedna ze základních prací české slovanské archeologie, vydaná nakladatelstvím Academia roku 1966 a současně oceněná titulem "Nejkrásnější kniha roku 1966."
Po smrti akademika Böhma (1962) a zejména po r. 1968 s nástupem tzv. normalizačního procesu bylo M. Šollemu, který se nikdy netajil svou křesťanskou vírou a skeptickým vztahem k marxistické ideologii, znemožněno dosažení náležitého ocenění a odpovídajícího postavení. Tato profesní perzekuce vyvrcholila roku 1971 (pouhý měsíc před termínovanou obhajobou s už jmenovanými oponenty!) zákazem obhajoby již předložené doktorské disertační práce pro získání hodnosti doktora věd. Rovněž pozdější snahy o obnovení řízení, podpořené ředitelem Archeologického ústavu ČSAV akademikem J. Filipem, vyzněly zcela naprázdno.
Po období nejdůležitějších objevů na Staré Kouřimi se těžiště Šolleho zájmu přesunulo na další důležitá raně středověká místa zdejší lokality - na hradiska z mladší doby hradištní na ostrožně sv. Jiří (1961 - 1972) a na sv. Vojtěchu (1978 - 1981). Výsledky těchto výzkumů byly publikovány v odborných časopisech a shrnující pohled na celou kouřimskou problematiku přinesla posléze kniha "Kouřim v průběhu věků" (Academia 1981), která se stala bestsellerem sui generis.
Souběžně s výzkumem mladších kouřimských lokalit se M. Šolle postupně zaměřil na další dvě významná slovanská centra - na pšovské Hradsko u Mšena na Mělnicku a na přemyslovskou Budeč; souborná zpráva o výzkumech Hradska byla publikována r. 1977 a 1978 v Památkách archeologických.
V polovině 70. let předložil M. Šolle obsáhlou práci "Hradská centra a hřbitovy," která však z ideologických důvodů nebyla vydána a stala se pouze součástí Archivu nálezových zpráv Archeologického ústavu ČSAV v Praze. V poněkud jiné podobě, určené pro širší veřejnost, vyšla až r. 1984 v nakladatelství Vyšehrad pod názvem "Staroslovanské hradisko." V témže roce publikace získala cenu nakladatelství.
Pokud se týče již uvedeného výzkumu Budče, probíhajícího v 70. letech, navázal M. Šolle na svůj první významný výzkum budečského opevnění z r. 1941 a mimo pokračování v průzkumu fortifikace hradiska se soustředil rovněž na jeho chrámové stavby, zejména na stavebně historický vývoj rotundy sv. Petra a Pavla a na revizní průzkum kostela P. Marie. Předmětem jeho zájmu se stalo rovněž zákolanské pohřebiště pod Budčí, při jehož výzkumu dosáhl významných výsledků. Zprávy o těchto pracech byly průběžně publikovány v odborném tisku v letech 1980 až 1993.
Je nemnoho povýtce terénních archeologů, kteří by měli tak pečlivě a komplexně zpracované výsledky své výzkumné práce jako M. Šolle, který pozoruhodné a závažné výsledky svých výzkumů dokázal navíc vždy zhodnotit v kontextu jak českomoravském, tak i středoevropském.
V roce 1989 připojil tento vždy otevřený, zásadový a přímý vědec svůj podpis pod výzvu "Několik vět" a po rozpadu Československa v době formování Akademie věd ČR byl bezprostředně navržen a schválen jako její řádný člen.
V posledních letech svého života se M. Šolle věnoval stále více filosofickým a historickým otázkám křesťanství a na toto téma přednášel a psal jak pro laickou, tak i pro odbornou veřejnost.
Jeho poslední významnou prací, zaměřenou již zcela tímto směrem, byla kniha "Od úsvitu křesťanství k sv. Vojtěchu," vydaná roku 1996.
M. Šolle, nestor českých archeologů, zemřel dne 14. listopadu 2004, necelý měsíc před svými 88. narozeninami.

Na začátek stránky